Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ve vlaku

Při mých častých cestách ve vlaku na mě ulpívají "dobré nápady", kterými bych mohla obohatit život sobě i lidem okolo.

Přemýšlím nad svým ideály. Jak jsem kdysi snila o kontroverzním životě zhýralé umělkyně. Dostávám se do stadia, kdy zjišťuju, že vskutku platí mnohokráte pronesená věta, že skuteční umělci nemusí být zákonitě ti, kteří "prochlastají" kde co a s kde kým. Místo klouzání na povrchu se nořím dovnitř svých všedních dnů. Povinnosti beru na vědomí, ale s větší klidem proto, abych se mohla více dívat dovnitř sebe. A je to velmi příjemné hrabošit se ve svých vnitřních pocitech.

Nedávno jsem narazila na situaci, kdy jsem se rozčílila. Rozčiluju se docela často, hlavně někteří lidé mě dokáží neuvěřitelně vytočit. A pak, až mi zchladne hlava, uvědomím si tu pomíjivost, s jakou mohou vyprchat jak moje vzteky, tak i nedočpělé Alkoholy. Jak málo vidím svět a svůj život v souvislostech. Opomíjím kauzalitu událostí ve svém životě. Tunelově vidím jen přítomný okamžik, aniž bych myslela na důsledky. Klasický přehmat dnešní doby a mě samé.

Být výjimečným - to v dnešní době dokáže každý. Obdivuji všechny, kteří žijí všednost a jsou v ní šťastni.

Přeji krásný den. Zlatka Tesařová